Proč stále pláče?
Už jsem nevěděla, proč moje dítě pořád pláče.“
Na konzultaci ke mně přišla maminka dvouletého chlapečka. Byla unavená, bezradná a hlavně plná pochybností. Měla pocit, že svému dítěti vůbec nerozumí.
„Pláče téměř pořád. Když jdeme ven. Když se vracíme domů. Když se něco změní. A já už nevím proč.“
Společně jsme si prošly jednotlivé situace krok za krokem. Nehledaly jsme, co je na dítěti špatně. Hledaly jsme, co se za jeho chováním skrývá a co se nám snaží svým pláčem říct.
Postupně začala maminka vidět věci z úplně jiného úhlu pohledu. Najednou dávalo chování jejího syna smysl.
Když odcházela, usmála se a řekla:
„Aha… už tomu rozumím. Tohle by mě nikdy nenapadlo.“
O několik dní později mi přišla zpráva:

„Děkuji za vaše rady. Situace se zlepšila a já už vím, že když na tom budu dál pracovat, bude to ještě lepší. Moc děkuji.“
Právě takové chvíle mi připomínají, že někdy stačí změnit pohled. Když rodič začne svému dítěti opravdu rozumět, mění se nejen jeho chování, ale především atmosféra v celé rodině.